CO JE NOVÉHO

Exkurze za památkami UNESCO za zvuků kalimby

2.6.2014

Projekt Patrimonia není jen o zpracovávání projektů, ale i o rozšiřování obzorů a seznamování se se zajímavými prvky v kulturní oblasti. O tom se přesvědčilo více než dvacet studentů z Gymnázia Otakara Březiny v Telči a Střední uměleckoprůmyslové školy sv. Anežky České v Českém Krumlově, kteří jsou zapojeni do projektu Patrimonia. Ve dnech 29. až 31. května 2014 se totiž vydali na unikátní exkurzi po českých památkách zapsaných v seznamu UNESCO.

Své čtyřdenní putování zahájili studenti v nejmodernějším objektu Telče, v Centru excelence Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, jenž je garantem programu Patrimonia. Kroky studentů vedly například do větrného tunelu s ventilátorem, který u nás i ve světě slouží k výzkumu aerodynamických parametrů různých stavebních konstrukcí. V tunelu lze naprogramovat nejen sílu větru, ale současně předvolit některé další parametry počasí – déšť a různou teplotu. První den exkurze poté završila návštěva telčského zámku.

„Telčští i krumlovští studenti, kteří se exkurze účastnili, se v rámci programu Patrimonia aktivně věnují dokumentaci toho méně známého, případně i zánikem ohroženého odkazu svých vlastních předků i minulých generací obyvatel, kteří žili v jejich regionu. Nyní však měli jedinečnou možnost podrobně si prohlédnout některé z těch známých historických objektů i obeznámit se s metodami profesionální památkové péče,“ vysvětlil Ing. Viktor Kratochvíl, manažer projektu Patrimonia.

Druhý den exkurze patřil Litomyšli, kde se studenti vydali po poznávání moderních metod památkové péče, a to v dílnách, ateliérech a laboratořích Fakulty restaurování pardubické univerzity. Pracoviště jsou umístěna v krásných historických budovách přizpůsobených výuce restaurování kamene, nástěnných maleb a sgrafit, uměleckých děl na papíře a knižních vazeb, v čem se tato škola řadí mezi světové špičky. Středoškoláci tak měli možnost vidět, jak náročná, ale i zajímavá je práce restaurátora. V bohatém programu nechyběla ani návštěva Portmonea - musea Josefa Váchala, odborná přednáška o bohaté sgrafitové výzdobě renesančního zámku v Litomyšli, nebo večerní prohlídka historicky cenných náhrobků na místním starém hřbitově.

Ze zámku ke kašnám a návrat k bohům

Poté se studenti vypravili do Kroměříže, kde si v doprovodu odborníků, mezi nimiž nechyběl ani RNDr. Marek Perůtka z Katedry dějin umění Univerzity Palackého v Olomouci, mimo jiné zkusili, jaké je to rozeznít kalimbu – jednoduchý hudební nástroj vyluzující příjemný zvuk, když se konečky prstů rozkmitají kovové lamely, jejichž délka určuje výšku tónu. Tento tón dokázal věrně přiblížit atmosféru tekoucí a kapající vody, stejně jako kuličky v dřevěných chřestidlech nebo i občasné lusknutí prsty. Téma vody v tomto případě nebylo náhodné, voda totiž proudila systémem dnes již nefunkčních vodních hrátek v jedné ze dvou umělých jeskyň zdejšího Arcibiskupského zámku. Rovněž tyto umělé jeskyně, tzv. groty byly nedílnou součástí zajímavé exkurze, stejně jako zámecké zahrady Květná a Podzámecká, nebo sala terrena, která zde vzdává hold antickému umění a filozofii.

Poslední zastávkou exkurze se stala Olomouc, která prostřednictvím soch na kašnách centra města zavedla studenty do dob antických bohů. Studenty zaujala také moderní kašna Ariónova z dílny olomouckého rodáka, sochaře Ivana Theimera. Hlavním cílem prohlídky centrální části Olomouce však byly dvě památky s křesťanskou tématikou – mariánský sloup, jež měl chránit obyvatele před morem a jeden z klenotů světového dědictví UNESCO - monumentální, 36 metrů vysoký barokní sloup Nejsvětější trojice, které je největším seskupením soch ve střední Evropě. Na závěr exkurze si studenti prohlédli prostory olomoucké vojenské nemocnice. Oficiální název objektu, Klášterní Hradisko, totiž prozrazuje, že původně sloužil jako klášter, a to již od roku 1077. Do současné podoby byl přitom dostavěn v roce 1738 a od roku 1802 již prostor slouží vojenské nemocnici.   

„Věřím, že se studenti na exkurzi přesvědčili o důležitosti ochrany našeho kulturního dědictví na všech úrovních. Od toho rodinného až po způsob, jakým přispíváme ke kulturním klenotům UNESCO.  Aby se uchovala kontinuita v péči o památky, musí mít dnešní náctiletí k tomuto odkazu vztah. A podpořit ho, je i cílem projektu Patrimonia,“ uzavřel Viktor Kratochvíl.


Message
Zavřit