Projekt: Bojovali v první světové válce

V roce 2014 uplynulo již 100 let od vypuknutí první světové války. Právě toto významné jubileum je předmětem projektu "Bojovali v první světové válce". Jeho cílem  je pátrat po historii často zapomenutých, opomíjených hmotných a nehmotných památek tohoto konfliktu v naší vlasti. Téměř každá obec má nějakou připomínku první světové války a stále ještě existují mezi lidmi materiály, či informace, které stojí za to být uchovány pro budoucí generace.

Lokalizace

Celá Česká republika

Počáteční oblast: Telčsko, Vysočina

Metody práce

Prvním cílem projektu je lokalizace, dokumentace památníků a objektů souvisejících s první světovou válkou a následný výzkum zaměřený na získání dalších informací a materiálů spojených s danými objekty v konkrétní lokalitě - obci. Součástí výzkumu může být i pátrání po stopách první světové války v okruhu lidí, kteří nejsou s dokumentovanými památkami spojeny ( např. okruh příbuzných, osob o kterých se badatel dozví či mu budou doporučeny apod.). Výstupem výzkumu by mělo být zdokumentování získaných materiálů a jejich  zařazení do širších souvislostí daného konfliktu.

  • Příprava údajů o vybrané obci či lokalitě s přihlédnutím k období první poloviny 20. století.
  • Terénní práce (první fáze) - lokalizace  památníků první světové války v katastru obce včetně popisu objektu/ů  a jejich stavu, fotodokumentace.
  • Vytvoření lokalizačního záznamu do interaktivní mapy.
  • Terénní práce (druhá fáze) - na základě získaných informací z lokalizovaných objektů ( seznamy padlých apod.)  vyhledat okolnosti vzniku památníku a pamětníky, příbuzné či jinak zainteresované osoby (představitelé místní samosprávy, ti kteří o památník pečují, místní kronikář apod.) v dané lokalitě s cílem získat další informace jak hmotného ( korespondence, fotografie, rodinné památky, dokumenty,...), tak i narativního charakteru (např.  vyprávění ) k dané tématice. Samostatnou součástí této fáze může být i pátrání po stopách první světové války v okruhu lidí, kteří nejsou s dokumentovanými památkami v žádné souvislosti (např. okruh příbuzných, osob, o kterých se badatel dozví nebo mu budou doporučeny apod.)
  • Dokumentace materiálů a informací získaných kontaktem s oslovenými osobami a propojení takto získaných informací s historickým kontextem první světové války.

Vedoucí projektu:

Zdeněk Bártů

Popis projektu

Letos si připomínáme stoleté výročí první světové války. Tomuto konfliktu se v naší zemi díky složitým událostem 20. století nevěnovala a bohužel ani nevěnuje zdaleka taková pozornost jako v jiných zemích Evropy nebo v zámoří. Jinde ve světě se stále připomíná takzvaná velká válka a utrpení těch, kteří se jí přímo či nepřímo účastnili.

I přes současnou renesanci zájmu o první světovou válku v naší zemi se v souvislosti s historickým vývojem stále spíše jedná o válku trochu zapomenutou. Tento stav má celou řadu příčin a důvodů. Mezi ty hlavní patří mimo jiné následující fakta:

  • V roce 1918 zanikla rakousko - uherská monarchie  a naplnil se letitý sen Čechů a Slováků o vlastním státě. Válečná hrdinství v uniformě rakouského vojáka se v nových poměrech příliš nenosila a pozornost se spíše věnovala československým legiím a událostem československého odboje. Tento stav trval přesně dvacet let - tedy do konce tzv. první republiky.
  • V době pomnichovské a s nástupem druhé světové války se opět situace mění. Nyní se připomínka boje za československou samostatnost a svobodu pronásleduje a cenzuruje. Mizí oficiální památníky odboje, symboly boje za svobodu z dob první světové války, připomínky slávy a úspěchů československých legionářů.
  • Krátce po druhé světové válce, která svými důsledky silně zastínila události  války předešlé, přichází další rána paměti národa na události z let 1914 -1918.
  • Vzhledem k nové politické a ideologické situaci se nehodí připomínat nasazení Čechů a Slováků zejména proti Rusům a činnost legionářů, zvláště pak  těch, kteří bojovali v Rusku. Právě ruští legionáři svými zkušenostmi, zážitky, názory a postoji neodpovídali novým ideologickým poměrům.  

Co tedy zůstalo v Česku na přelomu 20. a 21. století jako připomínka první světové války? Pomníčky, které jsou často němými svědky události, jež začala před sto lety. Ve své době byly iniciátory výstavby či instalace objektů připomínajících válku a její oběti především rodiny padlých a zmizelých vojáků, obce, různé spolky a organizace. I s nimi doba silně pohnula, a tak si padlé dnes vlastně skoro nikdo nepřipomíná a samozřejmě skoro nikdo nepamatuje.

 Cílem projektu je zdokumentovat tyto objekty a přes ně cestou výzkumu v rodinách potomků  najít a zaznamenat zbylé stopy naší zajímavé, ale trochu zapomenuté historie.  Historie, která se ve své době dotkla téměř každé rodiny v Evropě, tedy i té vaší.

 

 

 

Úlohy

A) Lokalizace a popis objektu spojeného s připomínkou první světové války

Nastudujte základní údaje o vybrané obci a připravte si tak první podklady pro vytvoření karty. Na základě takové přípravy proveďte terénní dokumentaci. Ve vámi vybrané obci vyhledejte památníky či objekty připomínající první světovou válku. V případě malé obce se může tento úkol zdát jednoduchý, ale někdy se vedle "všeobecně známého" památníku (obvykle v centru obce nebo na  frekventovaném místě) v katastru obce nalézají nenápadné objekty mimo zastavěná území. Často jsou takové památky v polích, na křižovatkách polních cest, na okrajích lesů či na podobných místech . Tyto objekty vznikaly  na pozemcích rodin padlých  či zmizelých vojáků.  Takové památníky mohou mít například podobu  křížků, které se v krajině stále běžně vyskytují, ale textový záznam na takovém objektu může odkazovat právě na první světovou válku. V případě výběru obce, kterou  neznáte příliš dobře, zkuste oslovit někoho z místních s dobrou znalostí  zvoleného místa. Po lokalizaci s použitím GPS proveďte prohlídku jednotlivých objektů, jejich popis, zaznamenejte rozměry, stav a proveďte celkovou fotodokumentaci objektu. Vytvořte pak kartu na stránkách Patrimonie.

 

Jak na to:

  1. Na základě  regionální odborné literatury a statistických materiálů si vypracujte stručný popis vybrané obce s přihlédnutím k historii v první polovině 20. století - demografický vývoj, historie, ekonomika (živnosti, firmy, velká hospodářství, sídla šlechty,...), počet domů, veřejné instituce apod. V případě získání informací o objektech, které jsou předmětem dokumentace, takové věci prostudujte a připravte si podklady pro porovnání s vlastní dokumentací.
  2. Oslovte ve vybrané obci někoho z místních představitelů samosprávy a informujte ho o plánu vašeho projektu, který je pod  záštitou Akademie věd ČR a školy, na které studujete. Tím předejdete případným nedorozuměním a potížím. Navíc tento kontakt  může otevřít cestu ke druhé fázi projektu - k výzkumu mezi obyvateli v dané obci.
  3. Vlastní lokalizace a popis objektu. Zaznamenejte přesné místo, kde se památník nachází, včetně souřadnic GPS. Proveďte popis celkového řešení objektu, zaznamenejte jeho orientace (světové strany), přibližné rozměry (pomocí metru, pásma), materiál, barvu a případně autora a zhotovitele daného objektu. Proveďte přesný záznam textů s popisem doplňujících prvků (fotografie, ozdoby, symboly,...) na objektu  a popište jeho stav.
  4. Pomocí digitální fotografie zdokumentujte objekt ze všech stran, nafoťte důležité detaily (např. zmíněné texty, neidentifikovatelné symboly apod.) a zdokumentujte případné poškození objektu.
  5. Získané informace zpracujte, vytvořte kartu objektu a zaznamenejte do interaktivní mapy. Návod pro práci s mapami naleznete zde.
  6. Zkuste využít techniky a metodiku z projektu Patrimonie  "Dokumentace menších historických objektů"
  7. Materiál zveřejněte na stránkách Patrimonie.

B) Výzkum zaměřený na hledání stop po těch, kteří bojovali v první světové válce

Na základě zpracování první fáze projektu lze přikročit k výzkumné části projektu. Pokuste se na základě získaných informací kontaktovat příbuzné, rodiny, potomky, pamětníky těch, jejichž jména a údaje jste zjistili během terénní dokumentační práce. Užitečným kontaktem mohou být i lidé, kteří se zajímají o historii obce, představitelé samosprávy nebo i ti, kteří  o památníky pečují. Oslovte je s prosbou o spolupráci při hledání stop po účastnících první světové války. Takovou stopou může být vzpomínka předávaná v rodině, staré dokumenty, korespondence, deník, fotografie, nebo  třeba rodinná památka připomínající válku (vyznamenání, zbraň, suvenýr z války apod.). Získané informace zpracujte, zdokumentujte.

Jak na to:

  1. Vytipujte na základě získaných informací z památníku  příbuzné, rodiny a osoby, které by mohly poskytnout hledané informace a materiály. Oslovte ve vybrané obci někoho z místních představitelů samosprávy se žádostí o pomoc, podporu a typy na zdroje informací.
  2. Součástí výzkumu může být i pátrání po stopách první světové války v okruhu lidí, kteří nejsou s dokumentovanými památkami v souvislosti ( např. okruh příbuzných, osob, o kterých se jako badatelé dozvíte nebo vám budou doporučeny.
  3. Oslovte vytipované osoby a informujte je o plánu vašeho projektu, který je pod  záštitou Akademie věd ČR a školy, na které studujete. Tím předejdete případným nedorozuměním a potížím.
  4. Zdokumentujte  získané informace a prameny (fotografie, dokumenty, korespondenci, hmotné památky,  vzpomínky pamětníka apod.) formou fotografie, kopie, nahrávky či písemného záznamu.
  5. Vytvořte  materiál o zdokumentovaných stopách první světové války a pokuste se ho zařadit do historického kontextu první světové války ( např. časová linie vývoje konfliktu a osudy  zkoumané osoby v době, mapka míst, kde se daný voják/osoba pohyboval, ukázky z korespondence, deníku apod. v kontrastu s interpretací odborné literatury, dobového tisku apod ). Bližší koncepce interpretace výzkumu bude zřejmě velmi individuální a bude záviset na množství a kvalitě vámi získaného materiálu, a proto berte výše zmíněné náměty jako inspiraci.
  6. Materiál zveřejněte na stránkách Patrimonie.